SBORNÍK FR. PESTYHO

V zborníku FR. PESTYHO sa môžete dočítať, že v Trnave „…byly účetní knihy od r. 1397 vedeny německy, od r. 1557 latinsky, od r. 1570 maďarský, ale není ani stopy po slovenských.“

Suchá „…vznikla současně s nejstarší osadou pod Karpaty, Nádašem (Trstín)“

Vo Vištuku žijú „…Slováci. Odkud přišli, není známo.“

Dolné Orešany sú známe v Uhorsku „…podle rodícího se zde výborného vína A. Diósi. Podle podání byl zde dříve les, vymýcený prvními obyvateli. Dříve se městys jmenoval Vindisch Nusdorf, jak jest viděti z podpisu na jednom dokumentu z roku 1611 v ompitálské plebanii: ,,Pfarer in Ottenthal u. Windisch Nusdorf, pater Josef Hohenbarter.“ Tedy tenkrát obyvatelé byli Němci. V XVIII. st. byly protokoly vedeny německy; zachovala se pečeť: Petschaft Marckt WNTPSH Nusdorf. Později se jmenovaly Nusdorn. Všichni obyvatelé jsou slovenské řeči, ale mnozí z nich mají německá jména: Schwartz, Steiger, Hosier, Krisze, Kloknar a j. Plebán Pitroff.“

O našej obci sa veľa nedočítame „Podmerice – Pudmerice: Obyvatelé jsou vesměs Slováci.“

V zozname Bratislavskej stolice nájedeme aj Kerestúr: „Leží na Mátyusfölde. Dříve zde žili Maďaři, což dokazují i jména starých rodů: Molnár, Varga, Láncz, Horváth, Igyunk (napijme se!), Majtan. V době Rákóczyovských povstání se Maďaři většinou vystěhovali, a na jejich místo přišli Slováci, jak jest to viděti z jmen rodinných: Mrva, Stibran, Klčovansky, Drobni. Notár Zsacskó.“

Сборник фр. Престиго, описание поселений в Угрии 1864-65 – ПЕТРОВ А.

, ,